Vizuální umělkyně Eliška Sedláčková pracuje s malbou, objektem a instalací. Ve své tvorbě se zabývá tématy identity, zakořenění a proměny osobní zkušenosti a zkoumá napětí mezi autenticitou a sociální rolí, intimitou a její veřejnou prezentací. Prostřednictvím motivů zvířat a vztahů reflektuje emoce, zranitelnost a proces uzdravování. Tvorbu vnímá jako dialog s materiálem a prostorem a jako hledání rovnováhy mezi chaosem a klidem, blízkostí a odcizením.