Malířka Valentýna Bernacik se ve své tvorbě věnuje vnitřním světům a jejich prolínání s realitou každodenního života. Prostřednictvím malby zkoumá identitu, paměť, emoce a bytí v bezčasém meziprostoru. Výraznou roli v její tvorbě hrají motivy hornictví, které vycházejí z rodinného zázemí a otevírají pro ni mysteriózní prostor spojený s rituály, přechody a proměnami. Hornictví chápe také jako symbolickou bránu do neznáma a jako napětí mezi světem světla a tmy.