Kateřina Rutherford tvoří obrazy inspirované vinicemi kolem Mikulova. Pořádá kurzy „školy vidění“ a snaží se překonat elitářství a individualismus dnešního „oficiálního umění“. Studovat malbu zde může kdokoliv bez ohledu na vzdělání, věk či nadání. Tato otevřená cesta vidění je opravdu pro každého.
„Škola vidění usiluje o to, aby se všichni lidé učili nejen vidět, ale i malovat. Někdo to může považovat za utopii – ale podobná utopie se již uskutečnila – vždyť všichni už umíme číst a psát.“ řekl Radoslav Kutra.

Vibrantní expresivní barevnost v raných figurativních cyklech, pozoruhodný kolorit, expresivně rytmická barevnost v městských motivech je charakteristická pro malířku Kateřinu Rutherford na její tvůrčí cestě, na které se rozhodla pro práci s barvou.

" Barevnost a s ní spojenou texturu, hmotu, rytmus či kompozici čerpám bezprostředně z přírody. Neuvěřitelné přírodní barevné kombinace jsou pro mě neomezeným zdrojem inspirace, ale i spoutáním. Před přírodou mám velkou pokoru a doposud v ní nacházím odpovědˇna veškeré dosavadní malířské problémy.

Malba v plenéru se stala pro mě stěžejní. Plenér je můj osobní boj sebezapření a snaha o bezprostřední vnímání barevnosti v přírodě či ve městě. Toto sebezapření mě emočně usměrńuje a směruje k abstrakci.

Obrazy vzniklé v plenéru mají svůj vlastní život a v ateliéru do nich už nezasahuji. Obraz malovaný v plenéru považuji za smyslový zážitek barvy v určitém časovém úseku, kdy vzniká."

Barva má svou vlastní hodnotu, barva je váha, barva je kvalita, barva má své vlastní omezení, sama o sobě, skrze sebe, skrze jiné barvy, barva vytváří prostor, barva je forma a prostor.