DOA 2023

Osobitý tvůrce střední generace, snaží se prosazovat silou myšlenek a estetickou noblesností. Je zastoupen v galeriích v ČR i v zahraničí a dále v mnoha soukromých sbírkách. V roce 2001 byl vyznamenán cenou Masarykovy akademie umění v Praze.

Budova staré kontribučenské sýpky s knihařskou dílnou a krámkem s ručně vyráběnými papírovými deníky a zbožím z papíru.

Rodinná firma s více než osmdesátiletou tradicí se snaží oživit starou budovu kontribuční Sýpky v Boskovicích, kde provozuje knihařskou dílnu a malý krámek. Můžete se zde jen porozhlédnout, zažít atmosféru prvorepublikové dílny nebo si knihařské řemeslo sami vyzkoušet. V prvním patře se nachází příležitostná kavárna SÝPKAfe, mechanický hudební nástroj zvaný Pianola a jiné zajímavosti.

Modrotisková dílna rodiny Danzingerů se datuje v Olešnici na Moravě již od roku 1816. Jedná se o jeden z nejstarších způsobů potiskování lněného a později bavlněného plátna. K tomuto používají původní dřevěné ruční formy, následovně barví v barvě indigo. Tuto technologii výroby provádí beze změn od roku 1849. Tajemství barvířství rodiny Weisových později Danzingerů sahá až do 16. století.

Expozice blanenské umělecké litiny
Vstup zdarma do expozice blanenské umělecké litiny na blanenském zámku a prezentace rozsáhlé sbírky litinových předmětů užitných i uměleckých. Tradiční výroba umělecké litiny v Blansku sahá až do druhé poloviny 19. století. Pro starší děti je v expozici připravena vzdělávací šifrovací hra.
V sobotu se vedle zámku setkají také dřevořezbáři z Blanska a okolí v rámci charitativní akce pořádané spolkem Srdce pro Adama. Dřevené sochy budou tvořit motorovou pilou. V sobotu odpoledne budou sochy vydraženy a výnos z dražby použit na úhradu nákladů spojených s náročnými rehabilitacemi.

Golem ve výtvarném umění 19. a 20. století
Výstava v boskovické synagoze se pokouší naznačit možnosti vizuálního ztvárnění umělého člověka Golema – sleduje, jak jednotlivá období, tvůrci či vizuální žánry s tímto motivem pracovali, a v jakých obsahových rovinách, tedy od téměř hororového monstra, přes „bytost“ čerpající sílu ze země až po legrační figurku, typický pražský suvenýr či jako inspiraci popkultury.
Zajímavým momentem golemovských ztvárnění je, že v nich není přítomný, respektive zatím se neobjevil, antisemitismus. V synagoze jsou prezentována například díla těchto autorů: Hugo Steiner-Prag, Mikoláš Aleš, Jaroslav Horejc, Jiří David, Jaroslav Róna, Stefan Milkov, Svatopluk Klimeš, Eduard Ovčáček, Petr Nikl, Jiří Slíva, několik tvůrců komiksů aj.

Kovové minimalistické objekty

Jádro této tvůrčí skupiny se zformovalo z nadšenců, kteří prošli výtvarnými kurzy Aleše Chalupy (Výtvarná škola Brno). Od podzimu 2014 se postupně přidávali k Janu Valerovi do jeho ateliéru, od léta 2016 tvoří v ateliéru v Brně na Solniční. Dnešní složení tohoto volného uskupení tvoří: Janouch Libor, Janouchová Katka, Hlavová Soňa, Hofmanová Blanka, Homola Boris, Polívková Marcela, Trčková Martina, Valer Jan, Žůrková Kateřina.

Vitráže, cínované šperky, ...

Výtvarný odkaz ateliéru malíře Jana Wolfa.

Galerie a klub zasvěcený svobodné kreativitě a multi-žánrovému vyjádření uměleckého projevu.
Výstavy: David Škaroupka – sochy a objekty, Dalibor Borovec – malby a grafiky, Michal Hendrych – Ateliér celostního designu: Nevyšlapanou cestou ~ mezi řemeslem a uměním

Žije střídavě v Troubkách nad Bečvou a v Brně. V roce 2006 absolvovala Fakultu výtvarných umění Ateliér Environment u Vladimíra Merty a Mariana Pally. První samostatnou výstavu měla v roce 2001 v brněnském Kabinetu múz. Dosud její díla hostily galerie u nás, na Slovensku, v Německu, Maďarsku, Anglii, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a v Japonsku. V roce 2006 získala Cenu Nadání Hlávkových a v roce 2009 ocenění Zlatá stuha za knihu O červené karkulce (výtvarná část pro začínající čtenáře). Je zastoupena ve sbírce Národní galerie, Moravské galerie, ve sbírce Marek, v Galerii výtvarného umění v Chebu, Muzeu umění Olomouc a Museum für Angewandte Kunst ve Vídni.

Tomáš Jirků odhaluje střípky svého života zachycené v obrazech. Ženy, děti, muži a voda a možná i trocha boje skrytého pod hladinou. Člověk je nezřídka kdy ponořen v krajině. Působí na něj světlo, které modeluje, a stíny vykreslují kontrasty. Pro Tomáše Jirků je důležitá hra barev, barevná skladba i precizní práce s pigmenty, tolik důležitá pro techniku olejomalby (O. Čejková, galerie Schrott, Brno)

Kolektivní výstava Kauzality - druhý ročník
Projekt vznikl za účelem vytvořit přístupný prostor pro začínající umělce. V rámci druhého ročníku této kolektivní výstavy se objeví mnoho mladých začínajících tvůrců z ČR a Slovenska.

Výstava maleb
Vladimír Kiseljov je malíř, performer, scénograf, režisér a spisovatel. Absolvoval Střední školu uměleckých řemesel Brno, JAMU a Kunstuniversität Graz. Expresivní obrazy Vladimíra Kiseljova vyjadřují jeho synestetické vnímání světa – autor vnímá hudbu a všechny vjemy barevně a svými obrazy tak vzácně propojuje všechny smysly diváka – barvy, filozofický význam, hudbu, pohyb, prostor a čas.

Pavel Klvaňa se věnuje řemeslné výrobě hudebních nástrojů - kalimb. Ty vyrábí v akustické i elektrické variantě. V ateliéru vybaveném pro práci s dřevem i jinými materiály vznikají i další řemeslné, výtvarné a designérské projekty. Mnohdy jde o prototypovou výrobu a také technickou, konstrukční a výrobní výpomoc dalším umělcům.

Autorka vystudovala obor zahradní a krajinářská architektura na Mendelově univerzitě, na nějž před třemi lety navázala doktorským programem na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně. V roce 2011 založila s Klárou Zahradníčkovou výtvarně-ekologickou platformu Efemér, která se prvotně zabývala upozorňováním na okolnosti spojené s původem řezaných květin z dovozu a hledáním alternativ k této praxi. Od roku 2015 Králíková pokračuje v projektu Efemér sama, přičemž navazuje na společně vystavěnou ideu, ale stále intenzivněji rozvíjí její umělecký potenciál.
Ve své praxi se zaměřuje se především na participativní umění, v němž se veřejnost stává jejím rovnocenným tvůrčím partnerem při oživování dávných obřadů, tradic a slavností, nebo společně vytvářejí zcela nové. V roce 2020 vydala s fotografkou Michaelou Karáskovou knihu Svátosti a o dva roky později poutního průvodce novým domovem Wanderlust: Heimat. Stále se věnuje udržitelným svatebním zakázkám, v nichž však rostliny nezastávají roli dekorace, ale jsou zahrnovány do rituálů či instalací tvořených na míru. Spolupracuje také s galerijními institucemi. Jejím novým tématem uměleckého zkoumání se stala krajina českého pohraničí.

Zachraňovat starý nábytek autorku baví už dlouho, doma jiný ani nemá. Z některých modelů je až "naměkko". Přečalounění vašeho oblíbeného kousku provede pečlivě, renovuje i dřevo. Pokud vlastní poklad ještě nemáte, můžete si vybrat z jejích. Některé jsou hotové, další na renovaci ještě čekají - u těch si můžete zvolit látku i barvu dřeva.

Malířská tvorba spadající především do oblasti abstraktního umění – konstruktivismu a op-artu, ale také malba městské krajiny zjednodušená do geometrických ploch.

Narozen 1992. Pedagog na ZUŠ, lektor v Moravské galerii a Studiu Scala, kurátor v galerii OFF/FORMAT, spoluorganizátor Brno Art Week. Student doktorského studia Katedry výtvarné výchovy Masarykovy univerzity. Ve svém výzkumu se zabývá využitím digitálních technologií ve výuce se specifikací na animovanou a filmovou tvorbu za použití mobilních telefonů v propojení s klasickými technikami.

Multimédia / animace: 2D analogová a digitální animace, kresba, subverzivní a paralytické aspekty tvorby.

Abstraktní olejomalba, minimalismus.
Obrazy, jejichž jednotícím tématem je světlo, se dají zařadit k silnému proudu v moderním malířství dvacátého století, pro které se vžil název lyrická abstrakce. Vztah mezi barvou, tvarem a světlem je pojímán v duchovní rovině. Světlo se stává prostorem.

Autorka je zlatnice s dlouholetou praxí, vystudovala obor zlatnictví na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově. Zabývá se výrobou a opravou šperků na zakázku. K osazování šperků používá přírodní i syntetické kameny. Pracuje především se zlatem a stříbrem. Zajímá se o propojení s jinými materiály, např. sklo, dřevo a jiné.

Objekt – zachycený odraz (obraz) světla.
Pomocí současných 3D technologií zachycuje, vizualizuje a materializuje abstraktní existenci přesných matematických principů. Manipuluje s nimi a vytváří novou logickou formu. Pro práci používá také internet jako archiv, ze kterého čerpá podněty k materializaci koláží objektů a příběhů, které vyprávějí. Práce s tímto typem médií pro něj začala s řešením problematiky zhmotnění různých typů digitální chyby. Jeho aktivity se pohybují napříč propojením nových médií s médiem klasickým, kde digitální prostor a robotické zpracování často kombinuje se „standardním“ sochařským přístupem.

Čalounění nábytku klasickou i novodobou technologií.
Nábytku oholenému na kostru autorka pečlivě a s citem obnovuje všechny vrstvy a vrací mu tak jeho původní funkčnost. Pokud zrovna nerenovuje na zakázku, ráda uplatňuje tvůrčí nápady na designových kusech k volnému prodeji. To se týká i jejích vlastních kousků v pohovendím stylu, odrážejících její lásku pro hru s barvami.

Olejomalba, pastel, symbolická a lyrická malba

Autorka se věnuje především zatíraným rytým kresbám a akrylové malbě kombinované s akrylovými spreji. V květnu 2023 vyšla Martině Trchové u nakladatelství Host autorská výtvarná kniha Babi, příběh o babičce a dcerce vyprávěný pouze obrazy. Většina ilustrací bude v rámci Dnů otevřených ateliérů k vidění. V ateliéru má také sprejované ilustrace k dětským knihám Markéty Pilátové Bába bedla (nakladatelství Meander).

Módní návrhy a tvorba dámských společenských a svatebních šatů, ručně malované modely šatů z hedvábí, olejomalba i akryl.

práce se sklem – cínovaní, Tiffany, fusing, tisk a malba na textil, hedvábí, dekorování skla, porcelánu, linoryt, plstění, šité šperky, šperky z kroužků, drátování a další

Dílnu vede lektorka s pedagogickým vzděláním a dlouholetou zkušeností s prací s dětmi i dospělými. Stále pracuje ve školství a dílnou si splnila svůj sen, kdy koníček spojila s živností. Tvoření je úžasná relaxace, kdy nemyslíte na nic jiného, jen na to, co vám právě vzniká pod rukama. Posedíte s lidmi, kteří mají stejné zájmy, získáte nové zkušenosti, uděláte si radost a hlavně úplně zapomenete na všední starosti. Dílna je zaměřená na různé techniky, některé výrobky budou na místě k prodeji nebo se jen můžete přijít podívat, co vše zde vzniká.

Výstava "Kdo ví..."
Lenka Vojtěchová vystudovala obor výtvarná výchova na Pedagogické fakultě MU v Brně. Inspirací a tvůrčím záměrem jí je zachytit v obrazech výraz tváře ve spojení s dalšími kompozičními prvky se silnou mírou ztotožnění a osobní výpovědí. Více než o popisnost jde autorce o vyjádření nálad a emocí. Společnou propojující linií jednotlivých obrazů je snové tajemno, emotivnost a poetika. Vystavuje od roku 2001 a má za sebou řadu autorských a kolektivních výstav.

Vizuální záznam a jasné pojmenovávání toho, na co v životě narážíme, je téměř až metodou, jakou si autorka, pomocí umění, zkouší odpovědět na otázky, které si klade. Klasické umělecké techniky, jako kresba a malba, používá s vědomím jejich arteterapeutických účinků a umění akce jí zase dává možnost některá sdělení, směrem k divákovi, učinit intenzivnější.

Ateliér Creatis je zaměřen především na rozvoj tvůrčích schopností a kreativního myšlení jedince prostřednictvím nejrůznějších výtvarných technik jako keramika, kresba, malba, akvarel, pastel, akvarelové pastelky, linoryt, drhání, plstění, lept skla, mozaika aj.

Galerie Skleněnka vznikla v roce 2006, rok poté, co manželé Dostálovi zakoupili starou zemědělskou usedlost v Březině, bývalý Kolářův statek, s úmyslem zřídit zde výletní galerii. Její majitelka Alice Dostálová je profesí umělecká sklářka. Galerie nabízí stálou expozici českých sklářských výrobků a ručních sklářských technik, pořádá také exkurze a výtvarné programy pro školy, výstavy a řemeslné akce. Během DOA zde bude k vidění výstava obrazů Miroslavy Oberreiterové, Emmy Srncové a Václava Macha Koláčného.
Do Březiny se dostanete pohodlnou vycházkou z Tišnova podél řeky Svratky po červené turistické značce.

Ateliér digitálních sochařů.
V budově bývalé sýpky sídlí ateliér sochařské dvojice, Moniky Váňové (Horčicové) a Dušana Váňi. Spojnicí jejich rozdílných přístupů k soše je využití digitálních technologií v procesu tvorby. Monika Váňová vytváří především sochy inspirované lidskými či zvířecími kostmi, kterým, prostřednictvím nezvyklých kompozic, dodává nové vztahy a významové roviny. Dušan Váňa se věnuje zejména 3D tisknutým kinetickým objektům, představí zde ale i některé výsledky svého projektu Modelování z keramické hlíny pomocí průmyslového robota.

bronzy, loutkové divadélko, básně, kresby

Ateliér Kroužek vznikl z lásky k umění a designu a také z touhy vystoupit z bubliny uměleckého světa. Netvořit jen své umění, ale podělit se o vlastní zkušenosti z vlastního uměleckého vzdělání a praxe a propojovat umění s každodenním životem všech lidí. Nejen těch obdařených talentem, ale všech, kteří o umění mají zájem a chtějí jej tvořit. Snaží se dětem i dospělým ukázat škálu možností jak umění dostat do svého života, co vše je umění a design a jaké jsou možné přístupy.

Pavel Kytner je studentem 5. ročníku ateliéru grafiky 1 na pražské Akademii výtvarných umění. Jeho tvorba má širokou tematickou základnu, ve které se objevuje krajina, kresby či koláže interiérů, různé objekty či struktury. Při příležitosti Dnů otevřených ateliérů na jižní Moravě bude možnost nahlédnout k jádru jeho různorodé tvorby a pochopit její vznik.

Výtvarně řemeslný ateliér Máta je součástí galerie U Klaků. Nachází se v domečku v malé vesničce Ivaň na jižní Moravě u Novomlýnských nádrží. Zabývá se výukou, volnou i zakázkovou tvorbou, snaží se rozvíjet a udávat směr tvůrčím schopnostem, ale vždy respektuje individualitu jedince.
V tomto ateliéru tvoří velcí i malí toužící se výtvarně realizovat. Kromě kresby a malby si zde vyzkouší a naučí se základy starých řemesel, práci s keramickou hlínou, vitráž a další kreativní činnosti. Mohou se zde také připravit na talentové zkoušky. Pravidelně absolventi Máta ateliéru mají v galerii u Klaků svou vlastní výstavu.

Soubor děl umělců v rámci komunity Momenty arte – výtvarné fotografie, poezie na domě jménem “Útočiště”, díla z uměleckého víkendu "Recyklace" (malba).

Oficiální zahájení DOA v pátek 29. 9. 2023 v 16 hodin.

Památník písemnictví na Moravě je paměťovou institucí založenou v roce 2005. Vedle sbírkotvorné činnosti zaměřené na různorodé prameny a doklady k dějinám literatury se vztahem k moravskému prostředí se zaměřuje na každoroční pořádání temporárních uměleckých či literárních výstav. V rámci DOA budou mít návštěvníci volný vstup na tři aktuální výstavy, zaměřené na grafiku, literaturu a architekturu:

Básník obrazu Max Švabinský a literární inspirace (4. 4. – 1. 10. 2023)
Napsala jsem knihu Spisovatelky v literárních dějinách Moravy od Marie von Ebner-Eschenbach po Věru Sládkovou (27. 4. – 29. 10. 2023)
Jan Blažej Santini Aichel Geometrie posvátného prostoru (27. 6. – 29. 10. 2023)

Výstava Klášter Porta coeli v tvorbě Emanuela Ranného. Komorní prezentace kreseb a grafik Emanuela Ranného (1913-2008), který se ve své tvorbě opakovaně zabýval motivy z kláštera Porta coeli a zasloužil se také o ochranu této významné kulturní památky. Připomínka 110. výročí autorova narození a 790 let od první písemné zmínky o klášteře Porta coeli.

Ve své keramické dílně v Rosicích u Brna se autorka zabývá výrobou keramiky od roku 1990. Vyrábí užitkovou keramiku točenou na hrnčířském kruhu. Její keramické výrobky jsou vytvářeny s úctou k tradičním postupům. Tvoří hrnky a hrníčky všech tvarů a velikostí, aroma lampy, džbány, láhve, vázy, misky, dózy, cukřenky a další. Věnuje se také šperkům a to jak keramickým, tak i porcelánovým zdobeným plastickým dekorem, listrem nebo platinou.

Ateliér digitálních sochařů.
V budově bývalé sýpky sídlí ateliér sochařské dvojice, Moniky Váňové (Horčicové) a Dušana Váňi. Spojnicí jejich rozdílných přístupů k soše je využití digitálních technologií v procesu tvorby. Monika Váňová vytváří především sochy inspirované lidskými či zvířecími kostmi, kterým, prostřednictvím nezvyklých kompozic, dodává nové vztahy a významové roviny. Dušan Váňa se věnuje zejména 3D tisknutým kinetickým objektům, představí zde ale i některé výsledky svého projektu Modelování z keramické hlíny pomocí průmyslového robota.

Absolvent FaVU VUT v Brně studoval v ateliéru sochařství Michala Gabriela a v ateliéru malířství Petra Veselého.
„Objekty Petra Bulavy procházejí přímo před vámi procesem odhmotnění a nastupují cestu sakralizace“ Petr Kovář, Galerie OFF/FORMAT Brno.

Výstava soch a bonsají.
Josef Fröhlich představí průřez svou bohatou tvorbou, pro niž hledá inspiraci v biblických textech, historii či běžném životě. Své práce již prezentoval na více než 30 výstavách na Moravě, v Rakousku, Itálii či na Slovensku, veřejnosti je dobře znám také z několika ročníků břeclavského dřevosochání.

Galerie Korek se nachází v krásném klenutém prostoru zámecké brány ve Valticích. Prezentuje současné umělce a jejich tvorbu. Snaží se propojovat současnou středoevropskou uměleckou scénu a přivézt umění na periferii, do kulturně a historicky významného Lednicko-valtického areálu. Každoročně připravuje výstavy, doprovodné programy pro dospělé a děti, i další zajímavé kulturní akce.

Výstava Denisa Krausová / VETEŠ
Denisa Krausová na výstavě s názvem VETEŠ představí svoji velkoformátovou tvorbu a jak je pro ni již typické, jedná se o olejomalby se silně autobiograckými prvky. Často se v její drobnokresbě skrývají přímo kamuflovaní členové její rodiny v přímém kontaktu s něčím obecným, či citovaným, nebo s něčím co balancuje na hranici vkusu. V názvu je patrná nadsázka, či přímo sebeironie, která je její tvorbě též vlastní. Jak autorka sama říká, všechny její výstavy posledních patnácti let by se mohly jmenovat stejně. Jinými slovy, jedná se o zátiší jako zaštiťující scenérii pro kolážovitě namíchané skrumáže věcí, kytek, zvířat i dětí..

Galerie zaměřená převážně na židovskou kulturu se nachází v přízemí historické budovy, bývalé chlapecké židovské školy se zajímavým architektonickými prvky.

Výstava Hynka Bařáka – malba
Galerie Konvent sídlí v historickém centru Mikulova v revitalizovaných prostorách bývalého kapucínského kostela sv. Vavřince. Vznikla jako víceúčelová kulturní instituce, která chce přispívat k obohacení kulturního života v Mikulově. Galerie se vedle prezentace děl současných umělců věnuje také dalším aktivitám, jako jsou koncerty, divadlo, odborné semináře a další.

Výstava – Slovanský funky
Impresionistická krajina, květiny a zátiší ...

Renesanční osobnost: malíř, grafik, ilustrátor, keramik, pedagog a teoretik. Píše básně a hraje na kytaru. V současné době se věnuje hlavně malbě.

Výstava šperků a výšivek Hanuše a Zlatky Lamrových s názvem "Z luhů a hájů"
Šperkaře Hanuše Lamra proslavila brož pro Madeleine Albright a první dámu Evu Pavlovou. Jeho portfolio je ale mnohem rozmanitější. Na výstavě Z luhů a hájů (17. 6. – 31. 10.) se prezentuje spolu se svou ženou – módní návrhářkou Zlatou Lamrovou. Vytvořili originální kolekci artefaktů – od šperků přes výšivky až po skulptury z přírodnin. Pro autorskou dvojici Lamrových jsou příroda a moravský folklor dlouhodobou inspirací. Výstavu v Havlíčkově vile v Břeclavi organizuje nadační fond Moravská krása.
Umělecká symbióza
Originální autorské šperky byly pro Hanuše Lamra dlouho doménou jeho tvorby. Od roku 2019 začal postupně rozšiřovat umělecké aktivity. Lamrovi jezdí pravidelně na Moravu a předloni poprvé navštívili Havlíčkovu vilu v Břeclavi, která je naprosto okouzlila. „Spolu s designérkou Helenou Dařbujánovou, která je autorkou rekonstrukce této budovy z počátku minulého století, a kurátorkou Terezií Zemánkovou jsme pro aktuální výstavu vybrali díla, která jsou přímo inspirovaná přírodou či moravským folklorem. Už jsme v minulosti měli se Zlatkou několik společných výstav, ale tohle je zatím největší prezentace naší spolupráce, kde představujeme, jak se navzájem ovlivňujeme. A můžeme také ukázat, jak je naše tvorba rozmanitá. Jeden z artefaktů je například šperk z lipového dřeva, které jsem našel v Moravské Nové Vsi v sutinách po tornádu,“ říká Lamr a dodává, že podobné inspirační zdroje má i jeho žena Zlata, která vystudovala módní návrhářství a řadu let pracovala pro sportovní značky.
Atypický modrotisk
Na aktuální výstavě mají šest tematických částí. Jednou z nich je Kabinet kuriozit. Autoři zde kombinují přírodniny odlité z kovu a práci s textilem. Zlata Lamrová představuje precizní práci s výšivkou, kde luční kvítí na textilním podkladu doslova rozkvétá. V další části výstavy Podkroví snů Lamrovi „zabydleli“ podkrovní prostory Havlíčkovy vily – na fortelných dřevěných trámech se vznáší křehká krása – šaty lemované krajkou nebo kusy látky, do kterých vetkali textilní okvětní lístky či vyšili pestrobarevné brouky. „Baví mě, jak se dá folklor inovovat. Pro kolekci Modrá jizba jsme vytvořili malby s využitím modrotisku. Není to ale klasický modrotisk, kde jsou ornamenty podle šablon, ale uvolněné tahy štětcem, kde vycházíme z tradičních motivů a všemožně je inovujeme,“ říká Lamr.
Živelné příběhy
Výstavu organizuje nadační fond Moravská krása, který dlouhodobě propaguje moravský folklor v Česku i v zahraničí. „Chtěli jsme, aby návštěvníci v každé místnosti objevovali tajemno, podmanivou přírodu a napínavý příběh, související s daným tahem nití či vybraným šperkem. Někdy smutné, jindy veselé příběhy, které se tady u nás na jižní Moravě dennodenně odehrávají. V tvorbě Lamrových se dokonale prolíná žár, úroda, živelnost, proměnlivost a neuchopitelnost. To vše uvidíte na výstavě, která byla vytvořena na míru pro naše výstavní prostory. Společnými nápady Lamrových, Heleny Dařbujánové a týmu Moravské krásy vznikala rok,“ říká Monika Vintrlíková, předsedkyně správní rady Moravské krásy.

Malba olejem, akrylem i akvarelem, art protis.

Autorka vystudovala Střední umělecko-průmyslovou školu v Brně. Pracovala jako tisková grafička. V 80. letech se věnovala převážně netkané tapiserii – art protisu a ve spolupráci s architektem vyzdobila řadu veřejných prostor. Později se věnovala ilustraci s využitím různých grafických technik, malbě olejem a akrylem.
Její tvorbu ovlivnil dlouhý pobyt v Zambii, emigrace a cestování mimo Evropu. Žije a maluje v Bavorech pod Pálavou.

Český designér Daniel Piršč se narodil v roce 1966 v Ostravě. Vystudoval prestižní Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze a poté si v Mikulově otevřel vlastní studio Piršč Porcelain. Je autorem několika ikonických produktů jako slánka s pepřenkou Zepelin, zátka Torpedo nebo je celosvětově známý svými populárními 3D tapetami. Tento designér rozvíjí klasická témata porcelánu a experimentuje s jeho novým využitím.

Autorka vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně a Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity. Je členkou Sdružení Q, České unie karikaturistů, Sdružení Bienále Brno, Unie výtvarných umělců a Federace evropských karikaturistů.

Pro kreslený humor Marie Plotěné je příznačná jednoduchá obrysová lineární kresba, bez stínování, jíž dosahuje výrazové čistoty a řádu. Vtip je mimo jiné založen i na mnohovýznamovosti slov, nebo na jejich doslovné interpretaci či na absurdních situacích parodujících lidské činnosti. Druhou významnou oblastí její tvorby jsou drásané pastely. Vznikají autorčinou unikátní technikou, při níž je papír drsněn ostrým hrotem: výsledkem je struktura působící jako nízký reliéf. Jejich lyrický výtvarný humor je obdobný jako v kresbách, jejich skladba je však složitější.

Mikulovské výtvarné sympozium „dílna“ – výstava
Jaroslav Róna (kurátor), František Skála, Stefan Milkov, Zdeněk Lhotský, Petr Nikl, Laco Teren (host), Barbora Půtová (teoretička ročníku), Michael Jan Bublík (technický asistent)

Třicátý ročník Mikulovského výtvarného sympozia „dílna“ vede k ohlédnutí za tvorbou několika uměleckých generací. Za uplynulé tři dekády v dočasných ateliérech v prostorách na zámku v Mikulově proběhlo pravidelné setkání živého umění, jejich tvůrců a výtvarných kritiků a teoretiků se širokou laickou veřejností. Původní sochařské zaměření prvního sympozia se postupně rozšířilo o další oblasti výtvarného projevu a umělecká odvětví.

Sympozium postupně vytvořilo průsečík umělců, směrů, forem a médií českého umění od 90. let do současnosti, který reflektuje kontinuálně vznikající umělecká sbírka. Každý účastník ponechá na zámku vytvořenou práci v majetku města Mikulov. Zároveň se utvořila pevná organizační struktura, která zahrnuje kurátora konkrétního ročníku, teoretika umění a vybrané tuzemské i zahraniční umělce.

Kateřina Rutherford tvoří obrazy inspirované vinicemi kolem Mikulova. Pořádá kurzy „školy vidění“ a snaží se překonat elitářství a individualismus dnešního „oficiálního umění“. Studovat malbu zde může kdokoliv bez ohledu na vzdělání, věk či nadání. Tato otevřená cesta vidění je opravdu pro každého.
„Škola vidění usiluje o to, aby se všichni lidé učili nejen vidět, ale i malovat. Někdo to může považovat za utopii – ale podobná utopie se již uskutečnila – vždyť všichni už umíme číst a psát.“ řekl Radoslav Kutra.

Vibrantní expresivní barevnost v raných figurativních cyklech, pozoruhodný kolorit, expresivně rytmická barevnost v městských motivech je charakteristická pro malířku Kateřinu Rutherford na její tvůrčí cestě, na které se rozhodla pro práci s barvou.

" Barevnost a s ní spojenou texturu, hmotu, rytmus či kompozici čerpám bezprostředně z přírody. Neuvěřitelné přírodní barevné kombinace jsou pro mě neomezeným zdrojem inspirace, ale i spoutáním. Před přírodou mám velkou pokoru a doposud v ní nacházím odpovědˇna veškeré dosavadní malířské problémy.

Malba v plenéru se stala pro mě stěžejní. Plenér je můj osobní boj sebezapření a snaha o bezprostřední vnímání barevnosti v přírodě či ve městě. Toto sebezapření mě emočně usměrńuje a směruje k abstrakci.

Obrazy vzniklé v plenéru mají svůj vlastní život a v ateliéru do nich už nezasahuji. Obraz malovaný v plenéru považuji za smyslový zážitek barvy v určitém časovém úseku, kdy vzniká."

Barva má svou vlastní hodnotu, barva je váha, barva je kvalita, barva má své vlastní omezení, sama o sobě, skrze sebe, skrze jiné barvy, barva vytváří prostor, barva je forma a prostor.

Ateliér Antonína Vojtka se DOA účastní pravidelně několik let. Autor bývá nazýván malířem jižní Moravy, jeho touha k výtvarné práci a láska k rodnému kraji jej neustále inspiruje k hledání nových motivů.

Narozen v roce 1934 v Horních Bojanovicích, žije a pracuje v Břeclavi. Je absolventem Masarykovy univerzity Brno. Antonín Vojtek se zajímal o výtvarnou tvorbu od mládí. Kreslil a maloval v okolí své rodné obce Horní Bojanovice v břeclavském okrese. Svou výstavní činnost zahájil v této obci v roce 1965. Od té doby do současné doby vystavil svá díla na 240 místech, a to samostatně . V současné době tvoří nejvíce olejomalby. Můžeme však sledovat i jeho tvorbu kresebnou a grafickou, akvarely i plastiky.

Krajina pod Pálavou, lužní lesy, říční zátoky Dyje nebo lednické rybníky se pro Antonína Vojtka staly náplní obrazů i bytí. Uchvácení krajinou pro něj však neznamená její doslovný přepis. Její zobrazení je i její oslavou: dokonalostí forem vyrovnává rozdíl mezi realitou a ideálem. Přechodné, nedokonalé tvary jsou většinou vyloučeny; zůstávají oblé, kulovité, plasticky působící stromy a keře, z nichž je umně sestavena stylizovaná podoba skutečného modelu. Napětí mezi abstrahovaným a konkrétním, mezi reálem a stylizovanou, ideální formou patří k charakteristickým rysem Vojtkovy malby. PhDr. Nina Dvořáková

ART mlýn je kreativním prostorem ve vodním mlýnu, kde jsou realizovány kulturní a vzdělávací aktivity. Je ateliérem pro tvorbu různého charakteru. V rámci DOA 2023 bude k vidění výstava Kouzlo starých rádií - přes 100 exponátů staré radiotechniky.

Autorka vystudovala obor umělecké zpracování keramiky a porcelánu SŠPU v Hodoníně a učitelství pro základní umělecké školy Katedry výtvarné výchovy PdF Univerzity Palackého v Olomouci. Věnuje se výtvarné pedagogice, malbě olejem a akrylem, kresbě a grafice.

Keramika točená na hrnčířském kruhu a drobná modelovaná keramická plastika.

Galerie výtvarného umění v Hodoníně byla založena v roce 1960 a zaujímá dnes neopomenutelné postavení v síti českých a moravských galerií. Vychází nejen z tradičních a osvědčených poznatků své dlouhodobé historie, ale stále hledá možnosti dalšího obohacení a rozšíření svých aktivit. Kromě stálých expozic nabízí veřejnosti mnoho pozoruhodných výstav původních i převzatých a dalších doprovodných programů pro široké spektrum návštěvníků. V pestré skladbě je prezentována jak tvorba moravských a českých umělců, tak i díla zahraničních autorů, zejména ze Slovenska a Rakouska.
V rámci DOA budou k vidění výstavy Pražská Pallas a Moravská Hellas, 1902: Auguste Rodin v Praze a na Moravě, Daniel Berti – fotografie a stálá expozice.

Keramická dílna ...

Kreslený i malovaný humor se slovy i bez.

V keramické tvorbě ukazují, že tradici lze moderními způsoby rozvíjet.
U všech výrobků je možné se seznamovat s tradiční folklórní estetikou či s hravou inspirací z ní.

Putovní výstava „Lidičky, pohleďte, mistry díla pochvalte“
Do 1.10. bude k vidění putovní výstava „Lidičky, pohleďte, mistry díla pochvalte“ představující Mistry tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje, z nichž někteří jsou i laureáty celostátního titulu Nositel tradice lidových řemesel. Tato výstava oceňuje jejich práci a připomíná dnes již zanikající znalosti a dovednosti. Jihomoravský kraj za deset let existence titulu ocenil celkem 34 řemeslníků nejrůznějších oborů tradiční lidové tvorby. Nalezneme mezi nimi bednáře, tesaře, sedláře, výrobce úlů, vyšívačky, krasličářky, zpracovatele perleti, keramiky, modrotiskaře, výrobce malých cimbálů či tkalce nebo doškaře.

Narodil se v roce 1985 v Hodoníně, kde také žije. Vystudoval grafický design na SŠPU v Hodoníně a momentálně se živí jako grafik na volné noze se zaměřením na volnou i komerční grafickou tvorbu.

Ateliér zaměřený na sochařství, řezbářství, malbu a kresbu.

Rodný dům bratrů Jože a Franty Úprkových, kněždubských rodáků, významných autorů malířské a sochařské tvorby, nositelů regionálních tradic a kulturního vzestupu Moravského Slovácka první poloviny dvacátého století
Tento objekt, ojedinělý skvost lidové architektury, byl zrekonstruován dle dochovaných dobových fotografií a záznamů a patří mezi nemnoho typických představitelů „hliněných staveb“, budovaných ve své době. Je veden jako kulturní památka. Jedním z nejznámějších umělců Slovácka je dodnes malíř s nesmírným talentem Joža Uprka. Narodil se jako první ze čtyř sourozenců v Kněždubě v roce 1861 do selské rodiny. Když bylo Jožovi třináct let, jeho otec předčasně zemřel. Pro nejstaršího syna to znamenalo převzít řadu povinností na poli i v hospodářství. Během dospívání se těžce rozhodoval, jestli bude sedlákem, nebo malířem. Nakonec zvolil cestu malířství. Ve dvaceti letech odešel z domova do Prahy na Akademii výtvarných umění a po třech letech studia na akademii do Mnichova. Studium nebylo lehké, financí měl málo, a navíc se mu nesmírně stýskalo po domově, po rodné dědině a známých tvářích. Domů se vracel jednou za rok na prázdniny. Po studiích procestoval Evropu a v roce 1888 se definitivně vrátil na Moravu. Usadil se v Hroznové Lhotě, kde si postavil krásný dům s malířským ateliérem a založil rodinu. Na Moravě se scházel s dalšími umělci a v roce 1907 spolu založili spolek Sdružení výtvarných umělců moravských a vybudovali v Hodoníně Dům umělců, dnešní galerii (1913).

Ukázka litografického tisku ve vlastní litografické dílně, také ukázka další tvorby autora.

Výstava obrazů Petra Přikryla v areálu Zoo Hodonín (placený vstup).
Více informací na webu zoologické zahrady.

Strážnický modrotisk vyrábí tradiční textilii od roku 1906 a v současné době dílnu vede již 5. generace rodiny. Kromě výroby krojových součástí se zabývá současnými trendy, oděvními i interiérovými doplňky a novinkami. Vyvrací fámy, že modrotisk je jen folklór, který pouští barvu nebo se krčí. O tom všem se můžete přesvědčit na exkurzích během akce.

Pavol Stručka (*1981) patří k současné slovenské generaci malířů, která tvoří v realistickém stylu a hledá inspiraci u starých mistrů především renesance a baroka, jejichž přístupy se snaží v malbě reflektovat, dále rozvíjet a nově interpretovat.

Dílna se zabývá výrobou nábytku z masivního dřeva na zakázku a vyřezáváním designových výrobků do domu nebo osobních dárků.

V rámci DOA představí práce z roční stáže v Nizozemí. V tvorbě se dlouhodobě zabývá tématem zahrady a jejími plody. Zkoumá je a mapuje skrze jejich každodenní užití, symboliku a významy.
„Ovoce a zeleninu vnímám jako média, přes která můžu komunikovat s divákem.“ sděluje malířka.

Řezba soch, sošek, plastik, reliéfů.

Studio se zaměřuje na tvorbu užitých předmětů z porcelánu. Autorka se profiluje specificky pojatými šperky, často se stříbrným či zlatým pokovením, užitým porcelánem i velkými exteriérovými plastikami často inspirovanými krajinou a lokálními specifiky. Za kolekci Kořenáče vyrobenou ve spolupráci se sochařem Adamem Kovalčíkem získalo studio v roce 2019 nominaci na cenu Czech Grand Design za Objev roku. Studio TYFORMY je svou moderně pojatou porcelánovou tvorbou dalším z důkazů, že spojení tradice a současného designu může dokonale fungovat.

Výstava Bořivoj Borovský 1933–2012, Krajiny bez konce
Labyrint tvarů a barev vytváří krajiny obrazů Bořivoje Borovského. Vznikají přetlakem intenzivně vnímaných prožitků z přírody, jež jsou přetaveny ve výtvarnou řeč. Je to jazyk, v němž hlavní složku hraje barva, explodující v impulsivních vibracích, a světlo, nemodelující, ale vycházející jakoby zevnitř prostoru obrazu. Těmito prostředky vytváří Borovský svébytný, ryze výtvarný svět, obrazový prostor sugestivních snových krajin.
Výstava v Městské galerii Panský dvůr ve Veselí nad Moravou představuje reprezentativní výběr jeho rozsáhlého díla. K výstavě je vydaná monografie.
Bořivoj Borovský se narodil v roce 1933 v Poličce, zemřel v roce 2012 v Hradci Králové. V letech 1954–1958 studoval na Pedagogické fakultě University Karlovy v Praze (profesoři Cyril Bouda, Martin Salcman, Karel Lidický). Od r. 1962 působil jako pedagog na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty v Hradci Králové, kde byl od r. 1990 docentem malby. Do konce 80. let se prezentace jeho díla omezila na účast na přehlídkách grafiky v zahraničí. Své malířské dílo mohl začít vystavovat až koncem 80. let. Za své kresby získal v roce 2000 na II. středoevropském bienále kresby v Plzni jednu z hlavních cen.

Tvoření, hra, relax ...
Ateliér Ulita Vyškov pořádá ve Vyškově a okolí od roku 2011 akce, kurzy a přednášky pro děti i dospělé a sdružuje lektory a umělce rozmanitého zaměření. Výtvarné dílny se orientují na osvojení klasických výtvarných technik, objevování nových kreativních postupů a materiálů, na propojování různých druhů umění a na využití prvků expresivních terapií. Důležitý je prožitek z vlastní tvorby, komunikace, interdisciplinarita, používání příběhů, poznávání všemi smysly, rozvíjení fantazie a vizuální gramotnosti.
Začínal pod názvem Ateliér Létající šnek a organizoval výtvarné dílny na hudebních festivalech – Colours of Ostrava, Boskovice. O kurzy vzrůstal zájem také ze strany Vyškovanů, proto má ateliér od roku 2014 stabilní místo a název Ateliér Ulita (zámek Vyškov). Podílí se také na mnoha workshopech, dílnách, kurzech (pro rodiny, děti, teenagery i dospělé) ve spolupráci s rozmanitými institucemi a projekty: ZOO Vyškov (Vánoční létající jarmark), Boskovice – Festival pro židovskou čtvrť (výtvarné dílny), nebo Pohádky a příběhy, Umění hrou (projekty pro MŠ a ZŠ s prvky arte a muzikoterapie).
Aktuálně pořádá pravidelné kurzy pro děti 3–14 let (Divotvorné ateliéry I-III) a letní týdenní kurzy. Dospělým nabízí Keramický ateliér, Textilní ateliér a Divotvorný ateliér, kde si mohou vyzkoušet rozmanité výtvarné techniky a experimenty.
Minulí a současní lektoři: Ivana Burianová (hlavní lektorka), Lucie Skřejpková, Jiří Foltýn, Tomáš Poprik, Petra Hrnčířová, Veronika Chlubnová, Bob Jakeš, Aneta Hegyiová, František Javůrek, Vojta Hrubý, Martina Zedková a mnozí jiní.

K oblíbeným tématům vyškovského malíře Radoslava Kočára patří příroda a barevné proměny krajiny v ročních obdobích. Maluje i zátiší a portréty.

Výstava Vyškovsko očima výtvarníků
Muzeum Vyškovska má ve fondu výtvarných umění početnou kolekci obrazů, kreseb a grafických listů, které se vztahují k vyškovskému regionu. Někteří výtvarníci na Vyškovsku tvořili delší čas a jsou zároveň významnými osobnostmi, které se podílely na kulturním životě regionu. Umělce také zaujala místa se slavnou historií, spojená s pověstmi či rozmanitou přírodní scenérií, která byla inspirací pro jejich díla. Na obrazech z muzejního fondu jsou vyobrazeny různé části Vyškova i regionu. Přibližují dnes již zaniklá místa, zbořené památky i celé ulice. Mnohé památky se po nějakém čase přestavovaly, změnilo se jejich okolí, a tak i pohled na ně. Velké množství obrazů se týká přímo Vyškova, další nás zavedou např. ke kapličce Strachotínka do Hamilton, na zámek do Račic, Ivanovic na Hané či Nesovic a na jiná zajímavá místa. S tímto regionem je spjatá například tvorba Josefa Kachlíka, který v mnohých kresbách a obrazech soustředil pozornost k Vyškovu, jeho památkám, uličkám, v dalších dílech pak zachycuje vesnice v okolí. Této oblasti se věnoval i Svatopluk Souček, který navíc působil ve vyškovském muzeu jako dokumentátor. O krajinu a scenérie z Vyškova se zajímala také Helena Bochořáková-Dittrichová, která vystudovala AVU v Praze. Na výstavě se představí také díla dalších výtvarníků.

Zdeňka Jeřábková, Muzeum Vyškovska

Umělecký řezbář, loutkář a principál Domácího divadla Dřeváček vyrábí dřevěné loutky pro potřeby divadla, dekorační loutky pro výstavy (např.: Jules Verne a postavy z jeho knih), portrétní loutky. V roce 2021 obdržel cenu hejtmana Jihomoravského kraje za přínos v oblasti folkloru. Domácí divadlo Dřeváček, založené v roce 2016, má kapacitu 36 diváků a vystavuje cca 40 loutek.

Výstava AVU 1985
Kolektivní výstava absolventů Akademie výtvarných umění ročníku 1985.

Malířský a fotografický ateliér zaměřený na klasickou malbu a historické fotografické techniky (kyanotypie, sépiový proces).

Plastiky a objekty z umělého i přírodního kamene, dřeva, kovu.

Zahradní a interiérové plastiky zaměřené na různé tematické motivy. V poslední době se inspiračním zdrojem jeho tvorby stává především téma ženy a její tělo se svými oblými tvary, které je jakýmsi obsedantním leitmotivem – vytváří spoře oblečené lehce glazované „boubelky“.

Manžel, otec tří synů, elektrotechnik, fotograf, grafik, autor, tramp, cyklista, motocestovatel, obdivovatel britských vozů, příležitostný hráč na kontrabas, spolumajitel penzionu U Mišpule, věčný ochutnávač vína, milovník suchých rumů, nekonečný student angličtiny a znamenitý chytač lelků.

Výstava Vranov v obraze a slově, která bude zakončena akcí Dny otevřených ateliérů na jižní Moravě.
(vernisáž 10. srpna 2023 v 17 hodin)